O nás
Řeckokatolická farnost při kostele sv. Michaela, archanděla v Otrokovicích byla zřízena počátkem roku 2009. Administrátorem farnosti byl jmenován o. Mgr. Ing. Adolf Jiří Pleskač. Svatá liturgie se zde slouží výhradně jen v církevní slovanštině a to každou neděli v měsíci. Tato farnost byla ustanovena pro věřící na území okresů Zlín, Uherské Hradiště, Kroměříž a Vyškov na Moravě. Pod patronaci farnosti spadá filiální obec Velehrad, zde se svatá liturgie slouží každou 2. neděli v měsíci.
Organizačně patří farnost pod Brněnsko-olomoucký děkanát (protopresbyterát), který je jedním ze sedmi děkanátů Apoštolského exarchátu řeckokatolické církve v České republice. Děkan (protopresbyter) je o. Mgr. Sergiy Matskula, se sídlem v Brně.
Kdo je Řeckokatolická církev?
Stručně a výstižně je to vysvětleno otcem biskupem J.E. Mons. ThDr. Ladislavem Hučkou, apoštolským exarchou na úvodní webové stránce Apoštolského exarchátu Řeckokatolické církve v České republice. „Řeckokatolická církev je katolickou církví v plném slova smyslu. Je jedním z mnoha obřadů všeobecné církve. V otázkách víry a mravů stejně jako ve vedení a otázce učitelského úřadu církve zachovává plnou jednotu s Římem. Nabízí odpovědi a duchovní potravu nejen svým věřícím, kteří většinou pocházejí z východního Slovenska nebo Ukrajiny, ale i všem Boha hledajícím, které okouzlila krása a velebnost východního způsobu bohoslužeb.“
V Otrokovicích je zastoupena ponejvíce až ta poslední skupina věřících, kteří se zde sjíždějí z širokého okolí. Bude to především tím, že pro emigranty není v kraji s vysokou mírou nezaměstnanosti dostatek pracovních příležitostí.
Svatá liturgie se u nás slaví v byzantsko-slovanském obřadu. Uchováváme při jejím slavení velkou úctu ke sv. Cyrilu a Metodějovi, kteří přeložili tyto bohoslužebné texty z řečtiny do staroslověnštiny a jsou zakladatelé tohoto obřadu. Řeckokatolická církev v ČR se přirozeně považuje za přímou pokračovatelku a dědičku cyrilometodějské tradice, která navazuje na tři základní odkazy, které byly dány sv. Cyrilem a Metodějem při jejich působení na Moravě a to je východní spiritualita, liturgie ve slovanském jazyce a viditelná jednota s Apoštolským stolcem v Římě.
Právě tímto posledním bodem se liší od Pravoslavné církve. To jen pro vysvětlení těm, kteří si zaměňují Řeckokatolickou církev za Pravoslavnou, tato není v jednotě s Římem, a proto taky není katolickou.
Krátce z poválečné historie řeckokatolické církve
Po zinscenovaném sjezdu „řeckokatolických věřících“, kteří ve skutečnosti věřícími ani jimi nebyli v “Prešovském soboru”, konaném dne 28. dubna 1950, komunistický režim řeckokatolickou církev v Československu zakázal a postavil ji mimo zákon. Všichni její věřící byli úředně prohlášeni za pravoslavné. Její kostely byly předány do vlastnictví pravoslavné církvi a dodnes nejsou majetkoprávní vztahy na některých místech uspokojivě vyřešeny. Řada řeckokatolických kněží byla uvězněna a byli odsouzeni, někteří z nich byli i s rodinami deportováni.
Činnost řeckokatolické církve byla a to jen částečně obnovena usnesením československé vlády ze dne 13. června 1968 na základě petiční akce, při které se shromáždilo přes 40 tisíc podpisů a kterou předal vládě pražský apoštolský administrátor František Tomášek. V roce 1968 byla obnovena řeckokatolická farnost pouze v Praze a jejím správcem se stal otec Michal Emanuel Hlaváč z řádu baziliánů. V roce 1969 byl jmenován farářem otec Ivan Ljavinec, který dostal pověření jurisdikce pro celé území Čech a Moravy. Aktivita církve však byla fakticky omezena pouze na Prahu. Nikde jinde již nebyly vytvořeny podmínky pro obnovu řeckokatolických farností.
Důstojné podmínky pro její činnost přinesl až listopad 1989. Konečně nastala doba, kdy mohla řeckokatolická církev zahájit po 40 letech obnovu své činnosti, násilně ukončené v roce 1950.
Dekrety prešovského biskupa Jána Hirky z dubna 1992 byly zřízeny děkanáty v Ostravě pro Moravu a Slezsko a v Liberci. Po vzniku samostatného Českého republiky zřídil prešovský biskup Ján Hirka biskupský vikariát pro katolíky východního obřadu v České republice k 1. 1. 1993. Biskupským vikářem byl jmenován o. Ivan Ljavinec a kancléřem o. Ján Eugen Kočiš. Sídlo bylo zřízeno v části farní budovy farnosti sv. Haštala v Praze, kterou přičiněním pražského arcibiskupa Františka kardinála Tomáška a světícího biskupa Jana Lebedy dostala k dispozici v roce 1989 pražská farnost u sv. Klimenta.
Dne 15. března 1996 ustanovil papež Jan Pavel II. na území České republiky nový Apoštolský exarchát pro katolíky byzantsko-slovanského obřadu, který spadá pod přímou pravomoc Apoštolského stolce. Prvním sídelním exarchou v Praze byl jmenován Mons. Ivan Ljavinec. Apoštolský exarchát v České republice je předstupněm eparchie (diecéze), V současnosti stojí v jeho čele apoštolský exarcha J.E. Mons. ThDr. RNDr. Ladislav Hučko CSc.
O farním kostele sv. Michaela, archanděla
Kostel sv. Archanděla Michaela v Otrokovicích byl postaven v roce 1772 a v roce 1849 byl přestavěn do dnešní podoby. Expanzí Baťových závodů do Otrokovic nastal i nárůst obyvatelstva. Zatímco v roce 1930 měly Otrokovice 2 600 obyvatel, během dalších šedesáti let, potom co se průmysl rozšířil, vedle Baťových závodů a leteckého průmyslu především o výrobu pneumatik, vzrostl počet obyvatel na nynějších 18 635.
V roce 1968 se stal novým duchovním správcem P. Vojtěch Frélich, který nechal zrekonstruovat stávající kostel sv. Michaela, archanděla podle požadavků II. vatikánského koncilu. Při té příležitosti byl prodloužen kůr a tím se o něco zvětšila jeho kapacita.
Nárůstem obyvatel města se kostel stával čím dál těsnější a se svou kapacitou 250 míst, prostorově pro bohoslužebné obřady nedostačující. Po pádu vedoucí úlohy KSČ ve státě se mohla zrealizovat tužba věřících a začít s budováním nového farního kostela.
Při návštěvě papeže Jana Pavla II. v naší vlasti, ve dnech 21. a 22. dubna 1990, posvětil papež mezi jinými i základní kámen budoucího kostela sv. Vojtěcha. Slavnost posvěcení tohoto nového kostela připadla na 1. duben 1995.
Od toho času už není kostel sv. Michaela, archanděla využíván jako farní a se souhlasem Římskokatolické církve je využíván řeckokatolíky pro slavení svaté liturgie v byzantsko-slovanském obřadu.