Vstupujeme do Velkopostní doby
Od pondělí 7. března 2011 vstupujeme do předvelikonoční doby Velkého půstu
V řeckokatolické církvi začíná „Velký půst“ po Syropostní neděli, letos je to od pondělí 7. března a trvá šest týdnů až po pátek před Květnou nedělí. Lazarova sobota a následující Květná neděle, spolu s nadcházejícím Velkým strastným (pašijovým) týdnem patří k postnímu období, ačkoliv do samotného Velkého půstu již nespadají. Velký strastný týden přechází přes Velký pátek, kdy vzpomínáme Kristovo ukřižování a jeho pohřbení, k Velikonoční neděli Paschy – Světlému Vzkříšení Kristovu, jehož oslava začíná už o půlnoci z Velké soboty na neděli. Touto půlnocí úplně končí postní období.
Velký půst či postní doba je v katolické církvi období přípravy na Velikonoce. V římskokatolické církvi začíná postní doba o něco později Popeleční středou a trvá 40 dní (kromě nedělí).
Současná postní praxe řeckokatolické církve zavazuje své věřící od dovršení 18. roku až do začátku 60. roku v pondělí po Syropostní neděli a na Velký pátek přísnému postu a zdrženlivosti od masitých a mléčných pokrmů. To znamená, že se může jedenkrát za den najíst do syta a mimo to se připouští dvakrát menší občerstvení. Dále platí zdrženlivost od masa pro všechny věřící od dovršení 14. roku až do smrti na všechny středy a pátky velkého postu.
V postní době se v řeckokatolické církvi používá liturgická barva červená, která je barvou pokání. Používá se nejen ve dnech Velkého postu, ale i na svátky kříže, trpící Bohorodičky, sv. mučedníků, o velkém týdnu až do aleluja na Velkou sobotu. V římskokatolické církvi se v postní době používá barva fialová.
Význam Velkého postu je v tom, že půst ve smyslu východního křesťanství se netýká pouze zdržení se od jídla a abstinence od pití alkoholu, kávy, kouření, sladkostí, sledování televize, internetu, a dalších návyků nebo zlozvyků, ale může zahrnovat i jiné projevy jako např. almužnu či dobré skutky.
Prezident Řeckokatolické charity o. Mgr. Ján Kočerha napsal o Postní almužně a možnosti jak se k ní připojit následující řádky:
„Postní almužna je výrazem našeho odhodlání měnit sami sebe tím, že pomáháme druhým. V takto prožívané postní době je skrytý hluboký sociální rozměr naší křesťanské víry. Proto postní almužna ani tak nemá být prostředkem k „léčbě našeho špatného svědomí“, jako spíše výsledkem naší snahy napravit svůj dosavadní způsob života. Půst totiž obnovuje naše duchovní síly a umožňuje nám vnímat Krista v potřebách našich bližních, kteří jsou v nouzi.“
Jak se lze připojit k Postní almužně a jejímu poselství? Je to zcela jednoduché.
Vyrobit si papírovou kasičku. Postavit ji na viditelné místo. Každý večer máme možnost do kasičky vložit finanční obnos podle svého vlastního uvážení. Finanční prostředky by měly být výrazem našeho postního úsilí.
Děti mohou vkládat do kasičky i prosby za nemocné a trpící. Postní almužna se tak může stát příležitostí pro formaci dětí při společné večerní modlitbě nebo postní katechezi v kruhu rodiny. Na samotné kasičce je pak možno uvést na jaký účel mají být tyto prostředky ve farnosti použity.“
Účelem postu má být soustředění věřícího na jeho duchovní růst v době přípravy na největší křesťanské svátky roku, kterými jsou Velikonoce.